Přejít k obsahu

Jak porozumět umění, když o něm nic nevíte

Publikováno: • Čtení na 8 min

Diego Velázquez, Las Meninas (1656), Museo del Prado, Madrid

Většina lidí, kteří říkají, že „umění nerozumí“, stojí před obrazem s pocitem, že existuje správná odpověď, a předpokládá, že ji všichni ostatní v sále znají. Neznají. Člověk vedle vás čte popisek na zdi právě proto, že to taky neví.

Abyste rozuměli obrazu, nepotřebujete diplom z dějin umění. Potřebujete způsob, jak se dívat, pár otázek, které si položit, a ideálně někoho, kdo vám řekne ten jeden fakt, díky kterému do sebe celý obraz zapadne. Tento článek vám dá první dvě věci. Ta třetí je to, k čemu je Chiaro.

Začněte tím, že zpomalíte

Žena stojí těsně u zarámovaného obrazu na bílé stěně galerie a pozorně si ho prohlíží.

Foto: Pauline Loroy na Unsplash

To nejužitečnější, co můžete udělat, nic nestojí: zůstaňte stát déle. Výzkumy návštěvníků muzeí pořád docházejí ke stejnému závěru. Lidé stráví před běžným uměleckým dílem hluboko pod půl minuty a dobrou část toho času čtou popisek. Nemůžete porozumět něčemu, na co jste se dívali kratší dobu, než za jakou si přečtete zprávu v telefonu.

Vyberte si tedy jeden obraz, ne dvacet, a dejte mu celé dvě minuty, než si cokoli přečtete. Bude vám to připadat dlouho. O to jde. Oko začne samo putovat po obraze a všimnete si věcí, kolem kterých jste poprvé prošli.

Pět otázek, které fungují u každého obrazu

Nepotřebujete teorii. Potřebujete otázky. Těchto pět funguje stejně dobře u renesančního oltářního obrazu, impresionistické krajiny i moderního abstraktního plátna.

1. Co vidím? Popište to, jako byste to vyprávěli kamarádovi do telefonu. Lidé, předměty, místo, denní doba. Význam zatím vynechte. Jen inventura.

2. Kam mi padne oko nejdřív a proč? Malíři vás vedou. Nejsvětlejší místo, nejostřejší hrana, postava, na kterou se dívají všichni ostatní. Jakmile si všimnete, kam vás poslali, začnete vidět, jak je obraz postavený.

3. Co je tu divné? Každý velký obraz má v sobě něco zvláštního: postavu, která se dívá přímo na vás, stín padající na špatnou stranu, detail, který tam nepatří. Ta zvláštní věc jsou skoro vždycky dveře k významu.

4. Kdy a pro koho vznikl? Obraz byla zakázka. Někdo ho zaplatil a něco chtěl: světce na oltář, portrét pro budoucí nevěstu, skandál, který na výstavě upoutá pozornost. Když víte, kdo byl objednavatel, vysvětlí vám to překvapivě mnoho.

5. Co cítím a jak to malíř zařídil? Klidně se vám obraz nemusí líbit. Jen se zeptejte, proč to tak cítíte. Barva, měřítko, výraz ve tváři. To je řemeslo.

Tři obrazy krok za krokem

Takhle těch pět otázek funguje v praxi.

Las Meninas, Velázquez (1656)

Co je tu divné? V obraze je sám malíř, stojí u obrovského plátna a dívá se přímo na vás. Je tu i malá princezna se svými dvorními dámami. A v zrcadle na zadní stěně, malí a rozmazaní, jsou další dva lidé: španělský král a královna.

To zrcadlo jsou ty dveře. Pokud se v něm král a královna odrážejí, musí stát tam, kde stojíte vy. Velázquez vás postavil na místo královského páru a celá místnost se dívá na vás. Jakmile to uvidíte, už to neodvidíte. Všechny postavy jsme prošli v našem článku o Las Meninas a obraz uvidíte v Pradu.

Claude Monet, Impression, soleil levant (1872), dnes visí v Musée Marmottan Monet v Paříži

Imprese, východ slunce, Monet (1872)

Co vidím? Přístav v mlze, pár tmavých lodí, oranžové slunce a jeho odraz. Co je tu divné? Vypadá to nedokončeně. Tahy štětce jsou vidět a jsou volné, lodě jsou jen pár šmouh.

Kdy a pro koho? Ten nedokončený vzhled byl záměr, a v roce 1874 se mu jeden kritik vysmál tak, že si vypůjčil název obrazu: tihle malíři jsou prý pouzí „impresionisté“. Urážka se ujala a stala se jménem celého hnutí. Obraz, který vypadá jako skica, je důvodem, proč to slovo existuje. Celý příběh najdete v našem článku o Impresi, východu slunce.

Třetí květen 1808, Goya (1814)

Francisco de Goya, Třetí květen 1808 (1814), Museo del Prado, Madrid

Kam mi padne oko nejdřív? Na muže v bílé košili se zdviženýma rukama, osvětleného lucernou na zemi. Co je tu divné? Vojáci, kteří po něm střílejí, nemají tváře. Jsou to řada zad a pušek.

Co cítím a jak? Goya dal oběti tvář a vrahům ji vzal, takže z jednoho je člověk a z ostatních stroj. Zdvižené ruce připomínají ukřižování. Nemusíte znát nic z historie, abyste to cítili, a jakmile ji znáte, zasáhne vás to ještě víc. Zbytek najdete v našem článku o tomto obrazu.

Ten jeden fakt, který to odemkne

Pět otázek vás dovede daleko. Některé obrazy ale mají jeden fakt, který z pouhého dívání nezískáte, a bez něj vám unikne podstata.

Podívejte se na Michelangelovo Stvoření Adama a uvidíte Boha, jak se natahuje k Adamovi. Dozvíte se, že podle některých lékařů je červený tvar kolem Boha nakreslený jako lidský mozek, a už to nikdy neuvidíte stejně. Ať to Michelangelo zamýšlel, nebo ne, o čemž jsme se přeli v našem článku o Stvoření Adama, donutí vás to dívat se na obraz pozorněji.

Michelangelovo Stvoření Adama na stropě Sixtinské kaple: Bůh se natahuje k Adamovi a obklopuje ho červený plášť

Právě takový fakt vám dá dobrý průvodce. A právě ten obvykle chybí na popisku, protože popisek má čtyřicet slov a musí sloužit všem.

Jak vám Chiaro pomůže porozumět tomu, na co se díváte

Průvodce Chiaro po Polibku Gustava Klimta s navrženými otázkami na plátkové zlato a detaily.

Chiaro je stvořené přesně pro tuhle chvíli: stojíte před obrazem, dívali jste se a chcete, aby vám někdo řekl, o co jde.

Jedna fotka dovnitř, příběh ven. Namiřte fotoaparát na obraz, sochu nebo fresku. Chiaro ji rozpozná a během pár vteřin vám nahlas řekne, co to je, kdo to vytvořil a proč na tom záleží. Oči máte na obraze, ne na displeji.

Soukromý historik umění v kapse. V muzeu jde Chiaro hlouběji: kompozice, symboly, příběh za dílem. Je to stejné území, jaké pokrývá těch pět otázek, jen s doplněnými fakty.

Zajímá vás víc? Prostě se zeptejte. Nemusíte znát správná slova. Napište nebo vyslovte jakoukoli otázku, i „proč je tohle slavné?“ nebo „na co se mám vlastně dívat?“, a Chiaro odpoví nahlas. Když odpověď závisí na dnešku, třeba jestli není obraz zapůjčený, ověří si to na webu.

Přizpůsobí se vám. Pokud chcete jednoduchou verzi, řekněte to a každý další průvodce bude podle toho. Když se pořád ptáte na techniku, dostanete víc techniky. Vyfotíte obraz, o kterém už jste slyšeli, a Chiaro naváže tam, kde skončilo, místo aby se opakovalo.

Ve vašem jazyce. Chiaro mluví 18 jazyky, ženským nebo mužským hlasem, a u angličtiny, španělštiny a portugalštiny si můžete vybrat přízvuk. Umění je dost těžké i bez toho, abyste si ho v hlavě ještě překládali.

Propojuje souvislosti. Každý večer Chiaro promění to, co jste viděli, v krátký příběh vašeho dne. Právě tam se ukáže, že Caravaggio, kterého jste viděli dopoledne, a kostel, kolem kterého jste šli odpoledne, patří do stejného příběhu. U kteréhokoli vlákna klepněte na Ponořte se hlouběji a připněte si cokoli, co chcete najít znovu.

Trénujte ještě před muzeem

Nejlepší čas naučit se dívat je dřív, než stojíte v přeplněné galerii. Stránky muzeí na webu Chiaro ukazují, jak aplikace funguje: pět zastávek v každém muzeu, přesně ten druh průvodce, jaký Chiaro sestaví, když ho namíříte na obraz, přehrávaný v prohlížeči, bez účtu. Vyzkoušejte Louvre, Prado, National Gallery, Musée d’Orsay nebo Rijksmuseum. Jednoho si poslechněte doma a pak zkuste pět otázek na skutečném obraze, zatímco aplikace udělá totéž u kteréhokoli obrazu, u kterého se zastavíte.

Časté otázky

Jak začít rozumět umění jako úplný začátečník?

Vyberte si jeden obraz, dívejte se na něj dvě minuty, než si cokoli přečtete, a zeptejte se: co vidím, kam mi padne oko, co je tu divné, pro koho vznikl a co ve mně vyvolává. Pak o něm zjistěte jeden fakt. To je celá metoda.

Musím znát dějiny umění, aby mě muzeum bavilo?

Ne. Dějiny umění pomáhají, ale spoustě věcí na obraze porozumíte i pozorným díváním. Průvodce doplní fakta, která vidět nejsou, třeba kdo jsou postavy nebo proč obraz vyvolal skandál.

Existuje aplikace, která vysvětluje obrazy?

Ano. Chiaro rozpozná obraz z fotky a vysvětlí ho v audioprůvodci, v 18 jazycích, s doplňujícími otázkami, které můžete napsat nebo položit nahlas.

Co když se mi obraz prostě nelíbí?

To je v pořádku. Zeptejte se proč. Když se vám něco nelíbí z důvodu, který umíte pojmenovat, už tomu rozumíte.

Dívejte se nahoru

Porozumět umění není zkouška, kterou složíte. Je to zvyk: zpomalit, ptát se, najít tu zvláštní věc, zjistit jeden fakt. Dělejte to před dostatečným množstvím obrazů a jednoho dne si všimnete, že jste v sále tím člověkem, který ví, kam se dívat.

Chiaro znamená v italštině „jasný“. Stáhněte si ho z App Storu, namiřte ho na další obraz, kterému nerozumíte, a poslouchejte.

Vyfoťte. Poslouchejte. Objevujte.